Anatomie (228 důvodů, proč jsem nenáviděl tento svět)

Mezi studenty hojně nazývána jako "anča", to je ona. Předmět započatý na začátku studia táhnoucí se po celý 1. ročník, je tedy dvousemestrální, zakončen zkouškou. Zkouškou, kterou hodnotím na úrovni hard (protože už včera bylo pozdě :D). Právě tomuto předmětu je v celém prvním ročníku věnována studenty největší pozornost, nejvíce neuronů, nejvíce času na studium a mnohými i nejvíce kofeinu. Výuka probíhá formou nepovinných přednášek a povinných cvičení. Přednášky jsou jak v zimním, tak v letním semestru 2x týdně a cvičení 1x.

Cvičení? Ta jak už jsem zmínil probíhají jednou týdně a jsou povinná. Průběh se liší od vyučujícího. Někdo zkouší jen pár lidí za hodinu, jiný je schopen vyzkoušet i většinu a další zkouší třeba jen jednou za čas. Ale to je jedno, bez ohledu na vyučujícího se doporučuji připravit na danou hodinu dané téma a nějak to dopadne, zápočet dostane nakonec každý ;). Na získání zápočtu ale nepanovaly tak úplně rovnocenné podmínky. V zimním semestru ti z nás, které vyučoval pan docent L. (v letním semestru nás zubaře už neučil, ale to jen tak na okraj), museli absolvovat zkoušení z lebky někdy ve zkouškovém období naproti tomu ti z nás, které učil někdo jiný, už to měli vyřešeno z drtivé většiny na posledním cvičení. V letním semestru to bylo o poznání pestřejší, ale opět nebyly rovné podmínky. Kromě takového toho běžného zkoušení na hodinách jako v zimním semestru bylo nutné k získání zápočtu absolvovat praktické zkoušení na srdce, krční komplex, řezy mozkem a kadáver (což je praktické zkoušení na celé lidské tělo). A jak jsem již psal, celá výuka se odvíjí od toho kdo vás učí, a proto to různé skupiny mají jinak v tom smyslu, že někteří musí tato praktická zkoušení absolvovat všechna, někteří jen některá (abych nezapomněl, opět to tedy nebylo fér, aspoň to přihlašování na zkoušku nakonec bylo fér :D), ale zase, zvládnuli jsme to všichni ;). Možná jste si všimli, že nebyly zmíněny pitvy. Správně, zubaři totiž nepitvají a nemají tedy žádné pitevní týdny narozdíl od všeobecných kolegů. A není třeba z toho zoufat, není moc o co stát ;).

Přednášky? Ty jak už víte (Nebo nevíte? Nevadí, u anatomie je zapomínání naprosto běžná věc.) z úvodu, probíhají 2x do týdne. Jsou nepovinné a či na ně chodit nebo nechodit nechám na každém, to jestli uděláte zkoušku na nich ale nestojí.

  

Z čeho se učit? V tom je anatomie specifická, že výběr z čeho všeho je možné se učit, je opravdu velmi velký. Předem říkám, že jako zubaři nemusíme umět třeba dopodrobna končetiny, ale za to je třeba umět velmi dobře vše co se týče hlavy a krku (a právě lebce je věnováno v zimním semestru několik mnoho hodin oproti všeu - a pamatujte, bez opravdové lebky se tu lebku nikdy nenaučíte, takže pokud nemáte svou, choďte do kosťárny!). Existuje mnoho knih jako Čihák, Petrovický, Grim+Druga, Zrzavý a i Schumacher... Z anatomických atlasů je to pak třeba Sobottův atlas anatomie člověka či Netterův anatomický atlas člověka nebo Sinelnikov, špatný nemusí být ani Feneisův obrazový slovník anatomie. Také si zde dovolím zmínit Memorix anatomie (o této knize se ještě zmíním). Ve vyjmenovávání knih by se dalo pokračovat, ale nemá to smysl. Po čem tedy sáhnout? Především po Čihákovi (1, 2, 3), tím chybu rozhodně neuděláte, používá ho tu většina (a nebojte, netřeba z něj vědět vše, hlavně ne končetiny dopodrobna ;) a navíc dobře poslouží zároveň i jako atlas. Někdo využívá ke studiu materiály z http://atlascloveka.upol.cz/. Navíc lze ještě v našem systému (Courseware) najít tzv. teze, které obsahují shrnutí některých "nezubařských" kapitol (např. přehled kostí, přehled cév, přehled kloubů,..) v míře, se kterou bychom měli my zubaři u zkoušky vystačit, já sám těchto služeb nejednou využil ;). Samotný vrchol anatomie spočívá asi v tzv. CNSku, tedy v centrálním nervovém systému (je to prostě jiná anatomie než to předtím), který se začíná probírat až tak v polovině letního semestru. Zde snad všichni aspoň trochu znalí doporučují nepoužívat Čiháka 3 a já se k nim přidám :D. Takže po čem sáhnout? Hojně nám někteří vyučující doporučovali knihu Centrální nervový systém od Drugy a Grima (je buď modrá - starší vydání nebo oranžová - novější vydání). Další alternativou je CNS od Zrzavého (starší skriptum, v dnešní době tzv. oldschoolové skriptum) nebo skriptum Centrální nervový systém - Minimum ke zkoušce, někdo ale používal i toho Čiháka 3 a každý tak používal něco jiného. Každopádně doporučuji (a určitě nejen já) na CNS využívat služby tohoto webu http://www.nan.upol.cz/neuro/. Je v tom všem trochu bordel a není toho málo, že? Takže to co doporučuji já, jsem v textu zvýraznil ;), na CNS si vyberte co vám bude sedět. A pokud někomu sedí učení z pc/tabletu, tak naprostá většina jde stáhnout ;).

  

A nyní něco ke knize jménem Memorix anatomie. Kdo o něm vůbec nikdy neslyšel doporučuji shlédnout tuto krátkou asi 5-ti minutovou reportáž (ale doporučuji to stejně všem, koho anatomie čeká) - https://www.facebook.com/MemorixAnatomie/videos/vb.559778374038746/1121451564538088/?type=2&theater. Proč tuto knihu zmiňuji? Může v učení anatomie velmi pomoci a usnadnit jej. Je velmi pěkně a strukturovaně napsaná a obsahuje výborné schématické obrázky (a někdy i zajímavé mnemotechnické pomůcky, třeba na prořezávání dočasných zubů - i idiot může cvakat mandibulou - počáteční písmena iimcm, kdo nezná pochopí později ;). Ukázka knihy - http://issuu.com/rado-one/docs/memorix_anatomie/1?e=7915481/2056221

  

Zkouška? Písemná a ústní. V písemné části se píše test o 20 otázkách, je třeba získat alespoň 12 bodů, aby člověk postoupil do ústní. slosovací části, kde se losuje jedna karta obsahující trojkombinaci otázek. Karet je 76, a proto 76*3=228 otázek, a to je těch 228 důvodů, proč nenávidět nějakou dobu tento svět... Test se skládá z 10 otázek kde je nutno vybrat z možností A-E tu jednu správnou a pak z dalších 10, kde je třeba vybrat tu špatnou možnost (tzn. že 4 odpovědi jsou správné a vy musíte poznat tu špatnou), tak pozor na to! Když se nepodaří test na prvním pokuse nic moc se neděje, pokus nepropadá, je omluvený a člověk má stále 3 platné pokusy. Když se nepodaří ani potom (na 1. řádném), pokus propadá a na případném dalším, tedy 2. pokusu už se test nepíše a jde se rovnou k ústní části. Snad jsem to podal srozumitelně :).

Jak dlouho se učit? Za mě nelze přesně říci, snad jen že je dobré si na zopakování nechat alespoň (spíše více) 14 dní samozřejmě s tím, že se člověk učí pravidelně přes semestr. Člověk nikdy nebude umět vše, s tím je dobré počítat.

Typická otázka, kterou si mnoho mediků pokládá zní: "Jak se to mám doprdele všechno naučit?". Ano, je to doprdele těžké, moc těžké, hlavně tím, že je to mnoho. Když budete trpět a budete třeba v prdeli (a to k tomu patří), pamatujte, že v tom nejste sami (nebude nás málo, kteří v danou chvíli budeme trpět a budeme v prdeli napříč ročníky, jsme na stejné lodi ;). A že se dostanete do stavu, kdy jste v té prdeli a už nemůžete? Můžete! Na chvíli vypněte a pak se do toho znovu obujte, stojí to za to! Také pamatujte na to, že to dali jiní, takže to není nepřekonatelné, ne :)?! A když to náhodou nevyjde hned napoprvé, no a? Nevadí, jede se přeci dál ;). A otázkama typu "Ty máš jen 2 zkoušky? Tak to je pohoda ne?" se rozhodně nenech vykolejit, ať se vykolejí sami ti, co je pokládají :P.

Už jsem asi vyčerpal vše, na co jsem si vzpomněl a co bych rád zmínil, případné dotazy jako obvykle přijímám kdekoliv a kdykoliv :).

A s trochou nadsázky pamatuj, že