Histologie a embryologie 1

Histologie a embryologie je předmětem dvousemestrálním začínajícím ve 2. semestru a končícím v semestru 3. zkouškou. V rámci předmětu probíhají opět nepovinné přednášky a povinná cvičení každý týden. 

A protože obrázek mnohdy řekne více než 1000 slov, první semestr histologie by se dal shrnout nějak takhle...

Bude i ten další takový?

Na celém předmětu mě zaujaly především 2 věci. Tou první je, že výuka na naší fakultě je zaměřena na práci na počítačích. A druhou, proč je to vůbec "histologie a embryologie"? Proč ne jen histologie, když tyto dva obory spolu nijak zvlášť nesouvisí?

Cvičení. Jak jsem již zmínil, jsou povinná, probíhají každý týden a na počítačích. Tento styl výuky považuji za "trefu do růžového černého". K danému tématu je vždy zpracovaná osnova a volně stáhnutelné studijní materiály (náhled v obrázku níže). Během cvičení se za současného výkladu vyučujícího prohlíží jednotlivé preparáty na pc (pak i v mikroskopu) a každý si dle libovolnosti vytváří v PowerPointu vlastní prezentaci, kam je možno print screenovat jednotlivé preparáty a jejich detaily a zapisovat si různé poznámky. A právě takhle nějak, jako to probíhá na histologii, si představuji moderní výuku.

Za semestr se píší celkem 4 testy + závěrečný test, složený jen z obrázků preparátů. Testy nepovažuji za jednoduchou a jasnou záležitost, je třeba tomu něco věnovat. Vždy je třeba získat aspoň 70%, pokud se nepodaří, následuje někdy koncem semestru oprava stejnou formou, případná další už je ústní zkoušení. Testy se píší na pc, takže ortel člověk vidí hned po ukončení testu. Zvláštní je, že v testech není něco jako automatické odpočítávadlo otázek, je tam jen mechanické, na které si v případě zájmu člověk může klikat. Kdo nekliká, většinou ani nemá postřeh o tom, že už je třeba na konci testu a že se dalším kliknutím už objeví výsledek testu, ale na tom nezáleží, protože se v testu nejde vracet zpět. První test se píše až v 5. týdnu, další 3 pravidelně po dvou týdnech. Za nejnáročnější považuji první (cytologie a epitelová tkáň) a čtvrtý test (krev, krvetvorba, lymfatický systém a imunita). Závěrečný preparátový test je složený opravdu pouze z obrázků a je tím pádem nejjednodušším testem. Doporučuji tak 2x projít všechny dosud probrané preparáty a neměl by být problém.

Z čeho se učit. Na testy ve cvičení v 1. semestru stačí naše známá "Olomoucká skripta" a to Přehled histologie člověka v obrazech I.díl a Přehled histologie člověka v obrazech II.díl. Dále z příslušných materiálů ze cvičení.

Na embryologii existují taktéž naše skripta a to Přehled embryologie člověka v obrazech, ale z embryologie se testy v 1. semestru histologie nepíší.

Na zkoušku vyučující doporučují knihu Histologie (Renate Lüllmann-Rauch), na testy není třeba.

Zkouška. Ve 3. semestru. První pokus je písemný, případné další ústní. Více info později ve článku Histologie a embryologie 2.

V případě nejasností a přípomínek pište ;).

Preklinické zubní lékařství - 1. a 2. semestr

Zubařský předmět (v 1. semestru jediný), který by měl opravdový student zubního lékařství (je teda zubař lékařem nebo není?), na rozdíl třeba od ... (doplň si co chceš ;), mít rád. Proč? Protože je to zubařský předmět, to k vůli čemu (alespoň většina) studujeme.

S předmětem se člověk začne setkávat od počátku studia až do 3. semestru, na jehož konci se nekoná nic jiného než zkouška. V rámci předmětu probíhají opět nepovinné přednášky a povinná cvičení, obojí se koná každý týden.

V první hodině cvičení probíhá abecední rozdělení na 2 skupiny (první polovina sem, druhá polovina tam, nejideálnější je rozdělení po 10 lidech) a obeznámení s náplní předmětu.

Proč rozdělení na 2 skupiny? V 1. semestru vždy jedna skupina měla v aktuální týden laboratorní část a ta druhá "vrtací část" tzv. fantomárnu, další týden se to otočilo, a tak střídavě se dělo po celý první semestr. Ve 2. semestru už se netočilo po týdnu, ale až po 7 týdnech, tedy jedna skupina měla 7 týdnů v kuse laboratorní část, druhá zase fantomárnu. Laboratorní část vyučovala naprostou většinu skupin doktorka P.. Ve fantomárně se vyučující v 1. semestru střídali naproti tomu ve 2. už ne. Kromě vyučujících (doktorů) se zde vyskytují ještě velmi hodné a ochotné laborantky :).



Laboratorní část. V 1. semestru je hlavní náplní vyřezávání zubů z křídy a modelace (dokapávání) chybějících částí zubů voskem na sádrových modelech zastavěných v artikulátoru. Ve 2. semestru tvorba různých druhů korunek do stadia modelace z vosku, tedy tvorba voskových předtvarů (jedna korunka je dotažena do konce, ta "zlatá" na obrázku níže). Jak v prvním, tak ve druhém semestru se psaly testy na věci probrané v minulé hodině.




Fantomárna. Za mě to nejlepší z celého prvního ročníku. V 1. semestru se vrtá a plombuje, ve 2. brousí na korunku a otiskuje. Jak jsem výše psal, že ideální je rozdělení po 10 lidech, tak je to proto, že fantomů je 10. Je-li tedy ve skupině více než 10 lidí, někteří musí vyčkávat. Testy se psaly nepravidelně v závislosti na vyučujícím. Z testů jak v laboratorní části, tak ve fantomárně netřeba mít strach.

Z čeho se učit? Především z prezentací. V 1. semestru na laboratorní část ze skripta Preklinická stomatologie I. část - morfologická (K. Jansová,  M. Eber), na fantomárnu z prezentací případně z knihy Konzervační zubní lékařství (Jitka Stejskalová), ale prezentace stačily. Ve 2. semestru na laboratorní část z prezentací, fantomárnu opět z prezentací a v případě nejasností z knihy Fixní zubní náhrady (Krňoulová J.). Vše dostupné v pdf ;).

Zápočet. Ten se skládá z 20 otázek formou jedno- i vícečetného výběru, 10 otázek je z laboratorní části, 10 z fantomárny, je třeba mít z každé části alespoň 7 bodů. Není to nikterak zákeřné, pokud se na to člověk úplně nevykašle, jde v pohodě napsat. A protože se na klinice nedávno zřídila nová počítačová učebna, hádám, že odteď se zápočtové testy budou psát právě v ní.

Zkouška. Až na konci 3. semestru (doplním za půl roku :).

Závěrem připomínám, že v tomto předmětu bude hned z kraje nutná investice (viz zde).

Dotazy a připomínky přijímám kdekoliv :-).

První pomoc

První pomoc je jednosemestrálním předmětem vyučovaným v letním semestru formou nepovinných přednášek probíhajících jednou za 14 dní a povinných cvičení 3x za semestr. Přednášky probíhají společně s kolegy ze všea (můžete si třeba s některými vyříkat, kdo že to teda má lehčí či horší) a s pár lidmi z jiných oborů (např. z optometrie). V praxi to neznamená nic jiného, než že na první přednášce pokud nedojdete s předstihem, budete sedět na schodech. Další praxe říká, že na dalších přednáškách už to nikdy nebude takové jako na první a to platí samozřejmě nejen pro první pomoc.

Přednášky probíhaly každé sudé úterý od začátku semestru do konce dubna (celkem 15h) v pokročilou odpolední hodinu (od 18:00 do 19:50).

Cvičení, ta se pořádala průměrně jednou za měsíc (celkem 6h). V prvních dvou cvičeních se dělaly i praktické věci jako resuscitace vč. dýchání do modelů. V posledním, třetím cvičení probíhá ukončení předmětu, tzv. kolokvium (hodnocení prošel/neprošel). To se děje tak nějak, že s vyučujícím hromadně vyplníte promítnutý test, pak dostanete na řešení nějakou situaci (většinou do dvojice či trojice), předvedete resuscitaci a? A konec. Náročnost tohoto kolokvia se odvíjí od toho, kdo se tam zrovna objeví, ale nevím o nikom, kdo by ho opakoval (takže netřeba se bát). Z čeho se učit? Možná ani nebude třeba se učit. Ale Goldmanově či Nernstově rovnici na biofyzice, v praxi pro nás nepoužitelným věcem, jsme také obětovali nějaký čas... Takže něco si přečtěte, třeba skripta první pomoci ze 3.LF (odkaz zde) nebo nějakou aktuální brožurku první pomoci.


V případě dotazů pište ;).

Anatomie (228 důvodů, proč jsem nenáviděl tento svět)

Mezi studenty hojně nazývána jako "anča", to je ona. Předmět započatý na začátku studia táhnoucí se po celý 1. ročník, je tedy dvousemestrální, zakončen zkouškou. Zkouškou, kterou hodnotím na úrovni hard (protože už včera bylo pozdě :D). Právě tomuto předmětu je v celém prvním ročníku věnována studenty největší pozornost, nejvíce neuronů, nejvíce času na studium a mnohými i nejvíce kofeinu. Výuka probíhá formou nepovinných přednášek a povinných cvičení. Přednášky jsou jak v zimním, tak v letním semestru 2x týdně a cvičení 1x.

Cvičení? Ta jak už jsem zmínil probíhají jednou týdně a jsou povinná. Průběh se liší od vyučujícího. Někdo zkouší jen pár lidí za hodinu, jiný je schopen vyzkoušet i většinu a další zkouší třeba jen jednou za čas. Ale to je jedno, bez ohledu na vyučujícího se doporučuji připravit na danou hodinu dané téma a nějak to dopadne, zápočet dostane nakonec každý ;). Na získání zápočtu ale nepanovaly tak úplně rovnocenné podmínky. V zimním semestru ti z nás, které vyučoval pan docent L. (v letním semestru nás zubaře už neučil, ale to jen tak na okraj), museli absolvovat zkoušení z lebky někdy ve zkouškovém období naproti tomu ti z nás, které učil někdo jiný, už to měli vyřešeno z drtivé většiny na posledním cvičení. V letním semestru to bylo o poznání pestřejší, ale opět nebyly rovné podmínky. Kromě takového toho běžného zkoušení na hodinách jako v zimním semestru bylo nutné k získání zápočtu absolvovat praktické zkoušení na srdce, krční komplex, řezy mozkem a kadáver (což je praktické zkoušení na celé lidské tělo). A jak jsem již psal, celá výuka se odvíjí od toho kdo vás učí, a proto to různé skupiny mají jinak v tom smyslu, že někteří musí tato praktická zkoušení absolvovat všechna, někteří jen některá (abych nezapomněl, opět to tedy nebylo fér, aspoň to přihlašování na zkoušku nakonec bylo fér :D), ale zase, zvládnuli jsme to všichni ;). Možná jste si všimli, že nebyly zmíněny pitvy. Správně, zubaři totiž nepitvají a nemají tedy žádné pitevní týdny narozdíl od všeobecných kolegů. A není třeba z toho zoufat, není moc o co stát ;).

Přednášky? Ty jak už víte (Nebo nevíte? Nevadí, u anatomie je zapomínání naprosto běžná věc.) z úvodu, probíhají 2x do týdne. Jsou nepovinné a či na ně chodit nebo nechodit nechám na každém, to jestli uděláte zkoušku na nich ale nestojí.

  

Z čeho se učit? V tom je anatomie specifická, že výběr z čeho všeho je možné se učit, je opravdu velmi velký. Předem říkám, že jako zubaři nemusíme umět třeba dopodrobna končetiny, ale za to je třeba umět velmi dobře vše co se týče hlavy a krku (a právě lebce je věnováno v zimním semestru několik mnoho hodin oproti všeu - a pamatujte, bez opravdové lebky se tu lebku nikdy nenaučíte, takže pokud nemáte svou, choďte do kosťárny!). Existuje mnoho knih jako Čihák, Petrovický, Grim+Druga, Zrzavý a i Schumacher... Z anatomických atlasů je to pak třeba Sobottův atlas anatomie člověka či Netterův anatomický atlas člověka nebo Sinelnikov, špatný nemusí být ani Feneisův obrazový slovník anatomie. Také si zde dovolím zmínit Memorix anatomie (o této knize se ještě zmíním). Ve vyjmenovávání knih by se dalo pokračovat, ale nemá to smysl. Po čem tedy sáhnout? Především po Čihákovi (1, 2, 3), tím chybu rozhodně neuděláte, používá ho tu většina (a nebojte, netřeba z něj vědět vše, hlavně ne končetiny dopodrobna ;) a navíc dobře poslouží zároveň i jako atlas. Někdo využívá ke studiu materiály z http://atlascloveka.upol.cz/. Navíc lze ještě v našem systému (Courseware) najít tzv. teze, které obsahují shrnutí některých "nezubařských" kapitol (např. přehled kostí, přehled cév, přehled kloubů,..) v míře, se kterou bychom měli my zubaři u zkoušky vystačit, já sám těchto služeb nejednou využil ;). Samotný vrchol anatomie spočívá asi v tzv. CNSku, tedy v centrálním nervovém systému (je to prostě jiná anatomie než to předtím), který se začíná probírat až tak v polovině letního semestru. Zde snad všichni aspoň trochu znalí doporučují nepoužívat Čiháka 3 a já se k nim přidám :D. Takže po čem sáhnout? Hojně nám někteří vyučující doporučovali knihu Centrální nervový systém od Drugy a Grima (je buď modrá - starší vydání nebo oranžová - novější vydání). Další alternativou je CNS od Zrzavého (starší skriptum, v dnešní době tzv. oldschoolové skriptum) nebo skriptum Centrální nervový systém - Minimum ke zkoušce, někdo ale používal i toho Čiháka 3 a každý tak používal něco jiného. Každopádně doporučuji (a určitě nejen já) na CNS využívat služby tohoto webu http://www.nan.upol.cz/neuro/. Je v tom všem trochu bordel a není toho málo, že? Takže to co doporučuji já, jsem v textu zvýraznil ;), na CNS si vyberte co vám bude sedět. A pokud někomu sedí učení z pc/tabletu, tak naprostá většina jde stáhnout ;).

  

A nyní něco ke knize jménem Memorix anatomie. Kdo o něm vůbec nikdy neslyšel doporučuji shlédnout tuto krátkou asi 5-ti minutovou reportáž (ale doporučuji to stejně všem, koho anatomie čeká) - https://www.facebook.com/MemorixAnatomie/videos/vb.559778374038746/1121451564538088/?type=2&theater. Proč tuto knihu zmiňuji? Může v učení anatomie velmi pomoci a usnadnit jej. Je velmi pěkně a strukturovaně napsaná a obsahuje výborné schématické obrázky (a někdy i zajímavé mnemotechnické pomůcky, třeba na prořezávání dočasných zubů - i idiot může cvakat mandibulou - počáteční písmena iimcm, kdo nezná pochopí později ;). Ukázka knihy - http://issuu.com/rado-one/docs/memorix_anatomie/1?e=7915481/2056221

  

Zkouška? Písemná a ústní. V písemné části se píše test o 20 otázkách, je třeba získat alespoň 12 bodů, aby člověk postoupil do ústní. slosovací části, kde se losuje jedna karta obsahující trojkombinaci otázek. Karet je 76, a proto 76*3=228 otázek, a to je těch 228 důvodů, proč nenávidět nějakou dobu tento svět... Test se skládá z 10 otázek kde je nutno vybrat z možností A-E tu jednu správnou a pak z dalších 10, kde je třeba vybrat tu špatnou možnost (tzn. že 4 odpovědi jsou správné a vy musíte poznat tu špatnou), tak pozor na to! Když se nepodaří test na prvním pokuse nic moc se neděje, pokus nepropadá, je omluvený a člověk má stále 3 platné pokusy. Když se nepodaří ani potom (na 1. řádném), pokus propadá a na případném dalším, tedy 2. pokusu už se test nepíše a jde se rovnou k ústní části. Snad jsem to podal srozumitelně :).

Jak dlouho se učit? Za mě nelze přesně říci, snad jen že je dobré si na zopakování nechat alespoň (spíše více) 14 dní samozřejmě s tím, že se člověk učí pravidelně přes semestr. Člověk nikdy nebude umět vše, s tím je dobré počítat.

Typická otázka, kterou si mnoho mediků pokládá zní: "Jak se to mám doprdele všechno naučit?". Ano, je to doprdele těžké, moc těžké, hlavně tím, že je to mnoho. Když budete trpět a budete třeba v prdeli (a to k tomu patří), pamatujte, že v tom nejste sami (nebude nás málo, kteří v danou chvíli budeme trpět a budeme v prdeli napříč ročníky, jsme na stejné lodi ;). A že se dostanete do stavu, kdy jste v té prdeli a už nemůžete? Můžete! Na chvíli vypněte a pak se do toho znovu obujte, stojí to za to! Také pamatujte na to, že to dali jiní, takže to není nepřekonatelné, ne :)?! A když to náhodou nevyjde hned napoprvé, no a? Nevadí, jede se přeci dál ;). A otázkama typu "Ty máš jen 2 zkoušky? Tak to je pohoda ne?" se rozhodně nenech vykolejit, ať se vykolejí sami ti, co je pokládají :P.

Už jsem asi vyčerpal vše, na co jsem si vzpomněl a co bych rád zmínil, případné dotazy jako obvykle přijímám kdekoliv a kdykoliv :).

A s trochou nadsázky pamatuj, že

Biologie a genetika

Dvousemestrální předmět z něhož se skládá zkouška na konci letního semestru 1. ročníku. Opět se jedná o nezubařský předmět, který dokonce máme snad naprosto úplně stejný jako všeobecní kolegové a pokud si dobře vzpomínám, tak při návštěvě hematocentra nám bylo řečeno, že budeme mít díky této návštěvě (ze které si každý odnesl velmi mnoho jak si vzpomínám :D) více otázek z krve ve zkouškovém testu oproti všeobecným. Výuka probíhá v zimním semestru formou nepovinných přednášek a povinných cvičení, přičemž jak přednášky, tak cvičení se realizují každý týden. V letním semestru k přednáškám a cvičením přibývá povinný seminář, jehož výuka se koná formou přednášky pro všechny zároveň, ale docházku nikdy nikdo nekontroloval.

Cvičení? Je nutno se připravovat, protože každou hodinu se zkouší a to stylem, že někdo může být i několikrát za semestr, zatímco někdo nebude nikdy. Jakto? Vyučující (jednalo se o pana MUDr. et MUDr., vyučuje všechny zubaře) každou hodinu náhodně vylosuje něčí kartu (a pokud si dobře vzpomínám, tak už na hodině, která se týkala mikroskopů, se mikroskopy zkoušely a Fko nějaké bylo, jednak protože je to blbost a jednak, že s tím zkoušením hned tak "brzo" asi nikdo moc nepočítá, takže pozor na to ;). Z případného Fka si nikdo moc velkou hlavu opravdu dělat nemusí, prostě si ho opravíte třeba hned příští hodinu (přijdete za vyučujícím po konci další hodiny a on vás vyzkouší a je po problému). Samotné zkoušení není nic strašného pokud se aspoň trochu orientujete, někdy je to i zábava :D. Příprava? Z materiálů, které nám poskytnul samotný vyučující nebo které naleznete v systému, netřeba nic navíc (ale pozor na cvičení o buněčném cyklu, tuším tak 9. cvičení, na to nás upozorňovali i starší kolegové, na tohle téma se podívej i do přednášky - kontrola buněčného cyklu...! ). Ještě ke zkoušení, samotné zkoušení zároveň slouží jako forma probírání dané látky, vyučující doplní v případě potřeby informace nebo se ptá celé skupiny lidí, člověka toto náhodné zkoušení opravdu donutí se aspoň trochu podívat, ale opravdu, není se čeho bát ;).

Přednášky? Ty jsou nepovinné, takže k těm se vyjadřovat nemá moc smysl, každý uzná sám za vhodné či tam chodit nebo nechodit. Ale stejně je dobré si položit otázku. Budu si pamatovat co se probíralo v listopadu v červnu/červenci?

Semináře? Ty probíhají jen v letním semestru. Na nich se probírá to, co se bude dělat ve cvičeních a to se může někdy hodit, protože v letním semestru se probírá genetika a kdo tomu moc nerozumí, tomu to může pomoci. Jsou sice povinné, ale alespoň za nás se nikdy docházka nekontrolovala, ale stejně tam většina chodila.

Zkouška? Ta je písemná jak již vyplývá z úvodu. Jak dlouho se učit? Doporučuji aspoň týden případně více (a až někdo ze starších doporučí něco, tak ano ;). Z čeho se učit? Hlavně z přednášek, pak z materiálů na cvičení a prezentací seminářů. Z té knihy jménem Alberts, jejíž obrázek jsem dával na úvod, určitě ne, ta za to nestojí, asi vám ji budou doporučovat, ale opravdu ne. Samotný zkouškový test se píše na pc po 9 lidech a obsahuje nějakých 76 náhodně vybraných otázek z nichž cca 8 (?) je vypisovacích, tedy otázek s volnou tvorbou odpovědí. Počítač vám po ukončení testu okamžitě vyhodnotí testové otázky vyjma těch vypisovacích, které opravuje individuálně zřejmě pan doc. D. Na splnění zkoušky je třeba 59% (známka E), pokud vám počítač po skončení testu ukáže toto či vyšší číslo máte zkoušku v kapse, pokud ne, nevadí, samotné vypisovací otázky dokáží pokud vím hodit cca až kolem 15% ;). Otázky vyjma těch s volnou tvorbou odpovědí jsou buď jen s jednou správnou odpovědí nebo s více, ale na to jste v zadání upozornění či je to jen 1 nebo 2 (a navíc to poznáte podle koleček - jedna správná odpověď a čtverečků - možno více správných odpovědí). Je to docela o štěstí (a taky zbytečně docela těžké) co počítač v daný moment nalosuje, některé věci uvidíte na zkoušce asi poprvé, je to tak, ale dá se to udělat (úroveň zkoušky hodnotím jako medium). Upřímně gratuluji tomu, kdo má z této zkoušky za A. Kdyby se moc nedařilo, případný 3. pokus (který věřím, že nebude potřeba) je ústní, ale o tom nic nevím. Samotný MUDr. et MUDr. H. nám říkal, že si nepamatuje, že by někdo z nás zubařů byl v loni na ústním pokuse ;).


V případě dotazů jsem k dispozici ;).

Lékařská biofyzika

Po Lékařské chemii další ze zkouškových předmětů v zimním semestru 1. ročníku. Lékařská biofyzika, tak krásně to zní, ale není všechno zlato co se třpytí, prostě ne... Výuka probíhá taktéž formou nepovinných přednášek a povinných praktických cvičení jako u Lékařské chemie. Jedná se de facto o čistě nezubařský předmět, v chemii alespoň nějaké ty zubařské věci byly, tady opravdu ne, ale třeba si někdo přijde na své, ale nejspíš to tak nebude. Takové ty Nernstovy rovnice, až to uvidíte (pokud teda), pochopíte (a třeba si vzpomenete na mě - klidně mi i napište) :D.

Nepovinné přednášky (přednášky jsou nepovinné všeobecně, na to nezapomínejte ;) jsou 1x za 14 dní. Povinná praktická cvičení každý týden. Různé praktické úkoly se provádějí ve skupince po 3, někteří po 2, protože to nevychází početně. Doporučuji skupinku po 3. Proč? Protože protokol vypracovává jen jeden ze skupiny a to neznamená nic jiného než více lidí = méně protokolů na jednoho člověka :). Cvičení řídila velmi mladá (mj. taky velmi atraktivní 8:), hodná vyučující, ale protokoly vracela. Čtyři cvičení absolvuje každá skupinka na počítačích, kde se nedělají žádné protokoly, facebook a podobné věci jsou samozřejmě zakázány, ale když si dobře sednete...

Z čeho se připravovat na cvičení? V systému (jménem STAG = studijní agenda) je ke každému cvičení vše potřebné, takže žádné zbytečné hledání někde na wiki. Jak moc to hrotit? Netřeba moc (nikdo nehodnotil), ale je dobré si před každým cvičením přečíst co budete dělat a něco k tomu. Děláte to hlavně pro sebe (bude praktická zkouška) a taky si aspoň člověk třeba pak nebude připadat jako blbec, když se ho vyučující na něco zeptá (hlavně pánové, přece si nebudete dělat ostudu před mladou, krásnou vyučující, pokud vás teda bude učit, nás učila, iniciály řečeno B.M.). Zápočet je za vypracované a schválené protokoly, které musíte donést vytisknuté, bude stačit 1x za skupinku.

Zkouška? Skládá se ze 2 částí. První je nutné absolvovat výše zmíněnou praktickou zkoušku a pak můžete jít na ústní (neprobíhá to ve stejný den, asi snad mimo předtermín, který je před Vánoci, tam se to tuším odehrávalo i ve stejný den, ale to bylo jen jedenkrát), obráceně to nelze. Praktická zkouška obsahuje 20 otázek, kdy každá otázka se skládá z části A a z části B. Část A, to je ta hlavní, stěžejní část, B je spíše taková doplňková (počítačová) za kterou se pokud vím nevyhazuje, případně je jen snížena známka (zde volně přístupný seznam zkouškových otázek na praktickou část - http://ulb.upol.cz/dokumenty/zua11.htm). Ústní zkouška zahrnuje 70 otázek (pro zájemce zde volně přístupný seznam zkouškových otázek na ústní část - http://ulb.upol.cz/dokumenty/zub11.htm). Samotná praktická zkouška není nikterak náročná, zde možná oceníte to, pokud jste dávali na cvičeních pozor co děláte a něco si k tomu třeba i přečetli. Příprava z materiálů na praktická cvičení (kolují i jakési vypracované otázky). Na přípravu si myslím, že stačí reálně 2 dny, někteří říkají že i den, ale není den málo? Já myslím, že ty 2 dny raději (někdy je více, více ;). Nyní něco k ústní zkoušce. Pokud si myslíte, že je to ta horší část, máte pravdu, je to tak. Někteří říkají, že na přípravu stačí tak týden, nicméně já sdílím názor, že je dobré na to mít více času než 7 dní. Z čeho se učit? Kolují vypracované otázky, mně osobně se teda moc nelíbily, protože některé otázky, to byla fakt bída (hlavně pokud si vzpomínám dobře na teorie slyšení (opět si na mě vzpomeňte, ta otázka je v těch otázkách pojata úplně jinak), to bylo úplně vedle :D), navíc spousta toho byla kopírovaná z wiki a tak :D. Ale nestěžuji si pokud to tak vypadá. Já osobně doporučuji kombinaci těchto vypracovaných otázek (protože některé otázky se daly) a knihy jménem Medicínská biofyzika (viz obrázek), to je docela fajn kniha, navíc se na ní podílela i naše paní profesorka, která nás zubaře zkouší :). Samotná zkouška probíhá tak, že vás paní sekretářka dovede do kabinetu paní profesorky, tam si vytáhnete dvojkombinaci otázek a pak se jdete připravovat k paní sekretářce, konkrétně se připravují 2 lidi zárověň (2 lidi, nejste tam aspoň tak úplně sami, paní sekretářka sedí za vysokým pultem a nevidí na vás a ani vy na ni, v podstatě pokud sedíte, nemůžete ji ani v případě potřeby pořádně upozornit gestem na něco, třeba aby otevřela na chvíli okno, vyvětrala tak vzduch a vám se lepší přemýšlelo) zatímco 1 člověk potí krev u paní profesorky, která zdá se býti nikterak zákeřná. Zkoušku jsme dali napoprvé v naprosté drtivé většině, ti co ji dělali nadvakrát se dali spočítat na méně než 5 prstech (myslím, že i na méně než 4). Zkoušku spolu s lékařskou chemií hodnotím na stupnici medium, jako easy hodnotit nebudu asi nikdy nic.


Případné dotazy odpovídám kdekoliv, kdykoliv.

Lékařská chemie

Jeden ze dvou zkouškových předmětů se kterým se člověk utká v zimním semestru 1. ročníku. Výuka probíhá formou nepovinných přednášek a povinných cvičení.

Nepovinné přednášky probíhají jen jednou za 14 dní (střídají se s Lékařskou biofyzikou). Naproti tomu povinná cvičení probíhají každý týden po několika skupinách. Po odstartování hodiny krátkou písemečkou (složenou převážně z příkladů, náročnost se odvíjí od vyučujícího), následuje plnění praktických úkolů po dvojicích s následným sepsáním nějakého toho protokolu. Z průběžných písemek musíte získat určité procento, jinak budete psát zápočtový test (naprostá většina ho nepíše a ti co ho píší, ho napíší ;). Na konci semestru probíhá ukončení praktického cvičení praktickým testem z odměrné analýzy (titrace), kterou budete dělat asi tak dlouho, dokud vám to nevyjde, no prostě ji uděláte ;).

Z čeho se připravovat na praktická cvičení? Přesně z této knihy na obrázku - Praktická cvičení lékařské chemie pro obor zubní lékařství (Olomouc 2014). V roce 2014 vyšlo nové vydání, takže doporučuji přesně toto nejnovější vydání, protože některým vyučujícím se nelíbilo, když u nás viděli to staré.

Zkouška? Zkouška probíhá písemnou formou. Většina to napíše napoprvé a nakonec to v našem ročníku udělali úplně všichni hned v zimě :). Samotná zkouška je složena ze 3 částí a to:
-Část A - Otázky mnohočetného výběru (opakování ze střední školy) (20 otázek po 1 bodu)
-Část B - Otázky s volnou tvorbou odpovědi (10 otázek převážně z praktických cvičení za 2 body, celkem 20 bodů)
-Část C - Otázky z přednášek (6 otázek, každá s 5 podotázkami, celkem 30 bodů)
-Suma sumárum, celkově lze získat 70 bodů, stačí 45 na E.


Z čeho se učit?
1) Něco na zopakování středoškolské chemie

2) Chemické vlastnosti dentálních materiálů - Valentová

3) Již zmíněná Praktická cvičení lékařské chemie pro obor zubní lékařství (Olomouc 2014)


4) Prezentace z přednášek (Těch je tuším 8, přicemž první dvě jsou na opakování ze SŠ)


Jak dlouho se učit? Mohl by stačit týden čistého času (ale i více není na škodu ;). Pokud jde člověk na předtermín (pro představu letos byl 18.12.), je dobré začít za včasu (třeba koncem listopadu/začátkem prosince), protože přitom chodíte do školy, jsou tedy i jiné povinnosti a do toho únava po návratu ze školy...


Jakkoliv to může znít strašně náročně, není to tak zlé jak to vypadá (Jak jsem říkal, splnili to všichni z ročníku hned v zimě ;). Zkoušku hodnotím jako medium.


To je asi tak vše, s případnými dotazy pište ;).

Jak si správně čistit a vyčistit zuby

Protože většina to dělá jinak :-).

Písemný návod (v češtině):
http://curaprox.com/index.php?page=anleitung_detail&i=20

Co dál?

Je léto, venku pěkně, 1. ročník, který skýtal "jenom" 4 zkoušky (Ty máš jen 2 zkoušky teď? Tak to je pohoda ne?) úspěšně nějakou dobu za mnou...

Za svou dosavadní neaktivitu se omlouvám, ne že by nebyl čas, byl, jen mě se nechtělo psát :-D a nechce ani teď. Ale... Postupně napíši ke každému zkouškovému předmětu (Lékařská chemie, Lékařská biofyzika, Biologie a genetika, Anatomie) alespoň něco a třeba přihodím i něco navíc :-).

Budoucím spolužákům: Moc vám gratuluji k přijetí, užívejte prázdnin a těšte se do školy, ale... Neučte se, času bude během školy dost ;-).

Mějte krásný den a užívejte léto!

Ask.fm

Pomalu se začínám probouzet k životu, a tak pro začátek po vzoru mé skvělé blonďaté kolegyně z 1.LF zakládám pro zájemce Ask.fm - ask.fm/DentistaCz.